psychoterapie

Psychoterapii chápu jako proces poznávání sebe sama ve světě, a integraci toho, co zažíváme, ze které přirozeně vzniká změna. Ta se děje, pokud má pro sebe dobré podmínky, a to v kontextu psychoterapie znamená především půdu pevného terapeutického vztahu a také potřebný čas. Terapie bývá dlouhodobějším procesem. Současně vnímám psychoterapii jako prostor, ve kterém se dá bezpečně prožít, zpracovat a také se učit.

Na prvním setkání domlouváme společnou zakázku — o co nám v terapii půjde, kam směřujeme. Domlouváme četnost setkání, frekvenci a další podmínky spolupráce. Podepisujeme kontrakt, který vše domluvené shrnuje.

na obrazovou notu

Můžeme si představit, že my lidé šlapeme po světě s různými batohy. A do terapie se často přichází ve chvíli, kdy zjistíme, že ten náš batoh je nějaký moc těžký. Nebo někde škrtí, škrábe. Někdo by chtěl úplně jiný batoh. V terapii se dá podívat na to, jaké to je takovýhle batoh nést? Jak se cítí tělo s tímhle batohem? A co na to myšlenky? Pocity? Co v batohu vlastně je? Jak se to tam vzalo? Přeskládáváme. Vyndáváme, co už na další cesty není potřeba. No a v neposlední řadě objevujeme — často se totiž ukáže, že v batohu je mnohem víc pokladů, než bylo původně vidět. Některé z nich jsou velmi zaprášené, tak oprášíme a nabrousíme. Někdy doplníme batoh něčím, co by se mohlo hodit. Děláme to, co je potřeba, aby se na konci terapeutického procesu šlapalo po světě lehčeji.

Pokud máte otázky nebo si chcete ověřit mou aktuální kapacitu, napište mi.

V současnosti poskytuji terapii v Terapeutickém přístavu v Praze.